Na poslední chvíli obdrženou dovolenou jsem využil ke speleovýletu na Balkán. Během výpravy jsem zastavil na jihu u Dunaje. Přes hraniční přechod za Oršovou (Železná vrata) jsem se zastavil v Srbsku a navštívil jeskyni Rajkova pecina (Miroc mountains). Je zde vyvinut periodicky inundovaný horizont, který svými parametry a tvarem chodeb připomíná chodby na Bílé vodě v NAJ. Další, výše položený horizont je velmi bohatě vyzdoben. Celková délka této jeskyně je 2300 m. Navštívil jsem rovněž českou vesnici Eibenthal a na skok i Sv. Helenu. Na několik dní jsem se zastavil na jeskyňářském kempu se základnou v Carbunari, kde kolegové ze skupiny Exploratorii v rámci projektu sumarizace jeskyní v národním parku Nery prováděli jejich lokalizaci, exploraci a mapování. Při této příležitosti se mi podařilo navštívit dvě propasti v Lokvejských horách - Avenul din Valea Ulmului Mic (d 400 m, hl. 100 m) a další beze jména. Ta měla být údajně malá něco kolem 10 m hloubky, ovšem po nalezení uzounké odbočky se podařilo proklouznout do sestupné meandrující chodby a po slanění dvou šachet jsme se zastavili na zabahněném dně v hloubce 40 m s kompletní kostrou docela velkého zvířete. Další akce byla směřována do údolí Lapusnic v Aninských horách. Zde jsem měl okouknout sifon ve vývěru Pestera din Capul Balaban. Překvapením bylo, že jsme žádný nenašli naopak jeskyně končila v závalu. Důvodem zřejmě bylo, že koncový sifon, který zde byl při objevu byl nyní prázdný a my ho prošli suchou nohou. Původní délka jeskyně byla 300 m, odhadem jsme se mohli zastavit na 400 m délky. Následně v údolí probíhal povrchový průzkum, kde se podařilo lokalizovat asi 5 vchodů (periodických vývěrů) s velmi slušným průvanem, bohužel všechno zasucené a úzké, ovšem velmi nadějné na další průzkum. Akci byla zakončena folkrockovým festivalem v Garane nad Resitou. Výlet proběhl ve spolupráci s Rumuny a Srby. Petr.