Lokalita byla objevena v roce 1901 správcem J. Štaudacherem. Podrobněji ji v roce 1905 prozokumal K. Absolon se svou skupinou a v roce 1911 jeskyni stejná skupina zmapovala (délka 570m, hloubka -70m). V následujících desetiletích výzkum upadá. Na konec šedesátých se datuje objev koncové propástky. Příležitostně na lokalitě pracuje skupina pro výzkum Jedlí (nyní Tartaros) a Pustožlebská skupina. Od roku 1984 se lokalitou zabývá skupina Devon, která ji v roce 1992 podrobněji zmapuje a podaří se jeskyni prodloužit na 651m, celková hloubka pod povrchem je -82m. V roce 2007 skupina Devon obnovuje komplexní výzkum lokality.
Lokalita se nachází v Pustém žlebu, 430m severozápadně od propasti Macocha. Geneticky se jedná o paleoponorný systém neznámých přítoků (zřejmě Suchdolské plošiny). Předpokládá se návaznost podzemní říčku Punkvu, případně na paleopunkvu (Pustožlebská Zazděná?). Lokalita se svou délkou řadí na 7. místo mezi jeskyněmi Pustého žlebu, vyjma Amatérské jeskyně.
Absolon, K. (1970), Moravský kras, Academia, díl I., str.275 –277, Praha
Barák, P. (2007), Činnost ZO ČSS 6-22 Devon v jeskyni č.263 Propasťovité bludiště za
rok 2007, Speleo, č. 49, str. 20-21,Praha
Barák, P. (2009), Jeskyně Propasťovité bludiště v Pustém žlebu; neznámý systém
severozápadně od propasti Macocha, Speleofórum, č.28, str. 21-23, Praha
Musil, F. (2008),Propasťovité bludiště – Dostupné na:
francimus.webnode.com
