Propasťovité bludiště

Lokalita byla objevena v roce 1901 správcem J. Štaudacherem. Podrobněji ji v roce 1905 prozokumal K. Absolon se svou skupinou a v roce 1911 jeskyni stejná skupina zmapovala (délka 570m, hloubka -70m). V následujících desetiletích výzkum upadá. Na konec šedesátých se datuje objev koncové propástky. Příležitostně na lokalitě pracuje skupina pro výzkum Jedlí (nyní Tartaros) a Pustožlebská skupina. Od roku 1984 se lokalitou zabývá skupina Devon, která ji v roce 1992 podrobně zmapovala a jeskyni se podařilo prodloužit na 651 m, celková denivelace dosáhla 82 m (+20, -62 m). V roce 2007 skupina Devon obnovuje komplexní výzkum lokality. V září 2010, po menších prolongačních postupech, délka lokality dosáhla 671 m. Lokalita leží v Pustém žlebu, 430 m severozápadně od propasti Macocha. Geneticky se jedná o paleoponorný systém neznámých přítoků (zřejmě Suchdolské plošiny). Předpokládá se návaznost podzemní říčku Punkvu, případně na paleopunkvu (Pustožlebská zazděná?). Lokalita se svou délkou řadí na 7. místo mezi jeskyněmi Pustého žlebu, vyjma Amatérské jeskyně.


propastak

Literatura:

Absolon, K. (1970), Moravský kras, Academia, díl I., str.275 –277. Praha.

Barák, P. (2007), Činnost ZO ČSS 6-22 Devon v jeskyni č.263 Propasťovité bludiště za rok 2007, Speleo, 49, 20-21. Praha.

Barák, P. (2009), Jeskyně Propasťovité bludiště v Pustém žlebu; neznámý systém severozápadně od propasti Macocha, Speleofórum, 28, str. 21-23. Praha.

Barák, P. (2010): Propasťovité bludiště v Pustém žlebu (Moravský kras), výzkumy v letech 2008–2010. — Speleo, 56, 4–7. Praha.

Barák, P. (2012): Speleologická skupina Devon v roce 2011. — Informační zpravodaj OÚ sloučených obcí Vavřinec, Veselice, Suchdol, Nové Dvory, 18, 1, 14–16. Vavřinec.