Jeskyně Okrouhlík leží pod osamoceným závrtem (501 m.n.m) na Vavřinecké plošině z. od Veselického žlíbku – Peklo. První průzkum této lokality provedli v roce 1968 jeskyňáři z Pustožlebské skupiny Speleologického klubu Brno, kteří se tehdy dostali do hloubky 18 m pod povrchem. V květnu 2008 obnovila práce na lokalitě naše skupina Devon. V průběhu roku 2009 se nám podařilo objevit nové rozsáhlé pokračování jeskyně v délce 183 m. Celková denivelace jeskyně dosáhla 72 m. Byla objevena nová největší prostora na Z od Pustého žlebu - Půlnoční propast (17 x 11 x 36 m). V dubnu 2010 se naší skupině podařilo překonat koncový písčitý sifon a proniknout do rozsáhlého pokračování v délce 143 m. Jeskyně je unikátní nejen speleologicky (výzoba, charakter a rozměry prostor), ale i geoloicky (objev kontaktu vápenců s nekrasovým podložím - brněnský masiv). Na každoročním setkání speleologů z celé ČR i zahraničí, Speleofóru 2010, byla lokalita oceněna účastníky akce jako nejvýznmnější objev v ČR za rok 2009. Okrouhlík v současnosti dosahuje celkové délky 346 m a hloubky 77 m pod povrchem. Geneticky se jedná o paleoponor neznámých vod, zřejmě přítoků z nedaleké nekrasové oblasti brněnského masivu. Lokalita je velmi důležítá v otázce odvodnění sz. části Moravského krasu. Pravděpodobně se napojuje na neznámou z. větev systému Amatérské jeskyně, který by při úspěšných výzkumech v následujícím období mohl být prodloužen až o několik kilometrů. Jeskyně je hlavním pracovištěm naší skupiny. Spolupracují s námi: Topas, Tartaros
Barák, P. (2009a): Výzkumy ve Veselickém žlíbku v letech 2005-2008.
Speleo, 53, 14-16. Praha.
Barák, P. (2009b): Jeskyně č.100A Okrouhlík – znovuotevření závrtu po 40
letech, jeden z možných klíčů k objasnění problematiky z. přítoků Suchdolských plošin. – Speleo, 53, 16-17. Praha.
Barák, P. (2010): Okrouhlík – objev největší jeskynní prostory pod Vavřineckou
plošinou, významný posun v otázce odvodnění sz. části Moravského krasu - Speleofórum, 29, 20-23. Praha.
