Dnes se výjimečně ve čtyřech scházíme ve 13 hodin při nakládce strojů v Suchdolu, následně míříme ke Kanci a k závrtu. Je slunečno, ovšem ve stínu se teplota stále drží lehce pod nulou, fouká mírný severovýchodní větřík. U silnice stále teče do žlíbku malý potůček.
Nejdříve přemísťujeme materiál z čelby – takřka výlučně kameny - do meziskládky v jílodolu. Následuje těžba na povrch. Potom těžíme další várku, tentokrát i sedimenty, dílem přímo z čelby, dílem z průběhu sondy za prvním závalem, kde se z nich na zemi časem opět vytvořila udusaná silná vrstva, snižující profil sondy. Vývoj na koncovém pracovišti má hodně daleko do ideálu – strop se opět snížil, šířka profilu klesla na méně než 30 cm. K tomu všemu dříve měkké sedimenty jsou nyní v několikacentimetrových vrstvách bohatě prokládány vrstvami kvalitně prosintrovanými, což velice komplikuje jejich těžbu. Nicméně po vypáčení částí rozrušené levé stěny se šířka o něco zvětšuje, náznak malého rozšíření se rýsuje i u kompaktní pravé strany. Že by škrtící místo, a za ním kýžená kaverna? Podle virgulí se blízko před námi rýsuje ještě před tzv. první paralelou další křižovatka s úzkou, ale zajímavou poruchou, ovšem i na její dosažení si musíme ještě chvíli počkat.
Po zaplnění meziskládky následuje druhá těžba na povrch, kde dnes končí 98 kýblů, už jen ve třech lidech, protože Fos se mezitím pouští s pomocí strojů do úpravy profilu koncového pracoviště a částečně i nepříjemných míst před meandrem. Jirka vyráží na kontrolu druhého sifonu. Thomas a já asistujeme Fosovi a tak nás nachází Jirka, vracející se s dobrou zprávou – vytrvalý a rychlý vzestup hladiny v S2 se zastavil, hladina dokonce nepatrně klesla pod úroveň zjištěnou při minulé kontrole.
Čas nemilosrdně ubíhá, práci končíme a pomalu se vracíme do slušného mrazu na povrch, kam vylézáme po 21 hodině. Balíme věci, vracíme se k autům, garážujeme stroje a rozjíždíme se domů.
Díky všem za účast, elán a odvedenou práci!
