Individualista: Jazz
Sjíždíme se ve 13 hodiny u Kance. Dnes pouze dva, většině z obvyklé „trojky“ brání v účasti nemoc a studijní zájmy, takže akci zachraňuje Jazz. Meteorologům sice předpověď - tentokrát o velmi silných mrazech a větrech - tradičně nevyšla, ale i tak mrzne slušně a i slabý větřík ve spojení s mrazem testuje naši otužilost.
Nemeškáme a za chvíli jsme u závrtu. Dolů bereme pouze další kýble - při dvojčlenné akci se určitě budou hodit. Nejdřív jdeme omrknout aktuální situaci v prvním závalu a domluvit se na programu. Rozhodujeme se pro snahu o nalezení západního pokračování sondy pod závalem, byť jediným vodítkem je virgule a v praxi to na pokračování západním směrem vůbec nevypadá. Výsledkem porady je ovšem v první řadě také nutnost zneškodnění velice nepříjemného bloku, který na minulé akci Petr částečně obnažil a který nyní visí nad námi a značně ohrožuje vzácné tvory - jeskynní badatele. Ještě řešíme, kdo se úkolu v úzkém prostoru zhostí a nakonec ta čest připadá mě
. Velmi opatrně blok ještě trochu obnažuji a po delším váhání volím alternativu shození shora, kdy se nasoukám do malé kaverny vykutané v závalu nad blokem. Jarek pode mnou odstraní žebřík, zapírám se rozporem mezi zával a stěny s myšlenkou, kolikpak toho spadne i s blokem (a snad i se mnou), a potom už pajsrem s pranepatrným úsilím a velmi rychle shazuji nejdřív malou odloučenou část a potom už celý blok. I když je kamínek nepříliš široký, tak kolem půl metru, tak do délky mu k metru moc nechybí. Vcelku se s blokem příliš hýbat nedá, proto následuje sólo s palicí, rozpůlení a pak už transport do meandru k dalšímu zpracování. Potom už je na řadě kutání ve střední a spodní, pravé části prvního závalu. A protože meziskládka v jílodolu zůstala od poslední akce bohužel zcela plná, následuje zdlouhavý, několikaetapový transport dvou várek kýblů se sedimenty z čelby a jílodolu až na povrch, což nám zabírá spoustu času. Mráz a sníh opět způsobují krásně klouzající lano, ale i tak na povrchu končí 30 kýblů. Doplňujeme odtěžené sedimenty v jílodolu, kameny z čelby také přemísťujeme sem a ještě do sondy pod lyžiny. Menší množství drobnějších kamenů zůstává v meandru, pod závalem je připravená várka sypkého materiálu.
19 hodina odbila a akci pomalu končíme. Jazz jde nahoru sbalit těžební pomůcky, já beru foťák a vracím se do sondy omrknout, co Jazz v závalu vykutal, a také spáchat nějaké to foto. Pokračování jsme zatím nenašli, byla jen více obnažena protější stěna. Beru do ruky kopáček a zkouším hrábnout nad spáru mezi odsedlým kamenem a stěnou u kraje závalu. Po vyhrabání asi půl kýble se zdá, že stěna uskakuje zhruba v kýženém směru, místo dokonce opticky navazuje na stávající směr pravé stěny sondy, ale je toho zatím vidět příliš málo na nějaké závěry. Může se jednat pouze o výklenek po odloučené části stěny. Zkouším pár foto a potom už také lezu ven, kde kolem 19.30 chvíli zápolím s uzávěrou a potom už vyrážím k autům za čekajícím Jazzem. Následuje přesun k diskusi do překvapivě slabě obsazené Ostrovské hospůdky. Domů se rozjíždíme asi ve 21.15 hodin.
Fotky přidám dodatečně.
Jarku, díky za účast a pohodu!
