Devon: Fos, Jirka, Mojmír, Petr
Dagmar: Matouš
Myotis: Aleš
Nečekaně posílené obsazení akce slibuje hladký a rychlejší průběh. Matouše nabíráme v Plumlově a cestou se stavujeme se na Dagmarácké chatě pro věci. V Suchdole nakládáme stroje a setkáváme se tu s Fosem a Petrem. U Kance už na nás čeká Aleš z Myotisu spolu s cyklistou
Pavlem, a aby výčet byl ještě větší, po Pavlově odjezdu se na kus řeči stavují novomanželé Svobodovi. Probíráme vše možné, od plánovaného expedičního výjezdu, přes čerstvou svatbu až po dnešní plány. Vyrážíme k závrtu, spouštíme centrálu a slézáme do opět 14 dnů čekajícího druhého sifonu.Cestou ještě nakukujeme do prohloubené sondy a zvažujeme další možnosti postupu. Zúžení je sice výrazné, ale snad to nebude tak zlé. Každopádně bude potřeba čelbu a dno pořádně očistit, odstranit maximum zaklíněných kamenů a potom se uvidí.
Cestou se odpojují Petr s Alešem a jdou do Damokláče, kde chce Petr odstrojit nepoužívané lano z komína. Ostatní jdeme rovnou do dómu a S2. Vody v jezírku moc neubylo, jen pár centimetrů. Spouštíme ventilátor. Na hatích je max. 6-8 cm vody. V sifonku je hladina vody opět o něco níž, ale množství vody je díky zvětšovanému profilu přinejmenším stejné jako obvykle. Zapínáme čerpadlo a v průběhu čerpání vytahujeme na skládku kýble připravené minule + kamení z meziskládky. Po vyčerpání vody ze sifonku (na hatích dnes vodu nečerpáme) zahajujeme těžbu na čelbě. Nejdřív kamení, štěrk a později i dost sedimentů. Opět jíl a písek. To už je nás plný počet. Po očištění stropu a stěn se zas o něco zahlubujeme a posouváme dopředu. Při sondáži z neznáma velmi rychle vytékají desítky litrů vody, musíme proto dočerpávat. Pokračování, dříve směřující vlevo, se díky stočení doprava a rozšíření profilu fakticky úplně narovnává. Pozitivní je zjištění, že původně úzká mezera mezi masívem a skalní plotnou, jejíž část jsme „přeskočili“ se výrazně rozšiřuje – pravá stěna výrazně ustupuje a následující postup bude v přímém směru. Můžeme vidět volným profilem do 10cm do vzdálenosti 0,5m, potom se lomí vpravo do původního směru.
Po vytěžení 51 kýblů těžba končí. Je nás už jen 5 – Petr s předstihem odešel k Němcům něco dojednat. Probíráme další postup a dělíme se na dvě skupiny. V sifonu zůstává Fos a moje maličkost. Jirka s Matoušem a Alešem se vracejí do sondy a zkusí domluvit uzavírajícímu se pokračování.
Fos pomocí bouracího kladiva chystá další materiál, já mu asistuji a mezitím opět v kolektoru posouvám hadici čerpadla, která i přes minulou úpravu tak tak stačila dosáhnout na postupující čelbu. Končíme akci, upouštíme slušnou část vody z jezírka a vracíme se za ostatními nejdřív do sondy.
I tady se situace oproti závěru předvčerejší akce mění k lepšímu. Podařilo se víc očistit stěny a čelo sondy a dokonce o kousínek postoupit dopředu. Levá stěna po výrazném zúžení opět ustupuje. Za původně kameny ucpanou úžinkou se objevuje min. 40cm mocná vrstva sintru. Sice další komplikace, ale důležité je to, že sonda jasně vede dál. Nad a pod ní jsou sedimenty a pár kamenů, šířka pokračování asi 40cm. Zdá se, že i ve dnu je asi 20cm široké pokračování této poruchy. Pod stropem je obnažena sintrová plotna, krom chybějící výzdoby se dost podobá plotně s prvními krápníčky před prvními objevy. Celkem tady chlapi vytěžili 11 kýblů, a protože tu nejsou lana, tak nahoru čistě sportovně vytáhli 3 kýble.
Vylézáme do nezvykle chladného večera nezvykle brzy, asi ve 20.30. Vracíme se k autům, navracíme stroje do Suchdola a po velmi dlouhé době diskutujeme pro změnu v domovské hospůdce v Ostrově, kde je dnes jeskyňářská obec zastoupena hojným počtem z vícera skupin. Po 23 hodině se rozjíždíme k domovům.
Něco fotili Petr a Matouš, fotky budou dodatečně.
Díky všem za odvedenou práci a bezva atmosféru
.