Ve 13 hodin se za nádherného jarního počasí scházíme u Kance. Cestou kontrolujme stav vody Veselického potůčku a s uspokojením pozorujeme jen velmi malý průtok v horní části. Věříme, že pokles vody v sifonu bude opět slušný.
Po obvyklé diskusi se na dnešní odlehčovací akci rozdělujeme – Petr vytváří samostatnou jednotku a provádí na povrchu určitá měření a dokumentaci důležitá pro naši skupinu.
My ostatní se opět vydáváme do naší prestižní lokality
. Jdeme nalehko, bez techniky, neseme jen osobní věci, pár kýblů a kousek desky. Nejprve provádíme dlouho odkládanou opravu přesluhujících lyžin. Po delší chvíli trápení kvůli nedostatku místa za lyžinami a provedené zatěžkávací zkoušce konstatujeme, že dílko se podařilo.Následuje přesun do Půlnoční propasti. I tady se tentokrát zdržujeme. Testujeme nové nebo vylepšené čelovky a pomocí „řezače tmy“ znovu z dálky prohlížíme a hodnotíme dvě místa vysoko ve stěnách propasti. Sice o nich už dlouho víme, ale dosud na detailní prozkoumání čekají. Jeden otvor, vypadající jako kulatá nebo mírně oválná, horizontální roura ústí do Půlnoční propasti nad traverzem do Damoklova dómu. Rozměr nic moc, odhadem max. kolem 80 cm, ale povzbuzující je její umístění na výrazné tektonické poruše s dalšími, malými otvory. Druhé dosud neprozkoumané ústí je nad vystrojeným lanem na Vyhlídku. Rozměr odhadem 0,4 x 1 metr zřejmě pokračující vertikálně nahoru, vedle je možná druhé podobné ústí. Pavlovi se v tuhle chvíli v Rakousku musí škytat
.Potom už míříme do dómu Na rozhraní. Jezírka v Jezírkové chodbě jsou pořád plná vody, ale do dómu neteče nic. Skapů je v celé jeskyni stále málo - kdo ví, jestli se tání sněhu pro zmrzlou půdu v jeskyni vůbec projeví. Stav vody vcelku naplnil očekávání – hladina vody v sifonu za týden klesla odhadem o 60 cm, což je při délce sifonu, malé hloubce a množství vody slušné. Voda se po prohloubení dna sifonu a položení hatí v zadní části ztrácí mnohem rychleji než při dřívějších zaplaveních. Z prvního komínku v sifonu, kdysi tak učůraného ale v posledních měsících téměř bez skapů, dnes podle vlnek na vodní hladině padá kapka za kapkou.
Pouštíme se do hlavní dnešní činnosti – nápravy škod způsobených aktivací Jezírkové chodby. Kameny a štěrkem ze skládky částečně vyplňujeme a zhutňujeme vymletou kaverničku a korýtko u hráze jezírka. Následuje těžba splavených sedimentů v dómu, studni a dostupné části sifonu a jejich transport do dómu. Konzistence je všelijaká, od tekutého bláta až po dokonale přeprané písky. Pro 4 lidi pohodová práce. Na skládce se tak poměrně rychle ocitá odhadem asi 30 kýblů tohoto materiálu. Na závěr se mi za cenu mírného nabrání vody do holínky daří symbolicky vytáhnout jeden z mnoha štěrkem naplněných a pár týdnů utopených kýblů, připravených zde ještě před zatopením sifonu.
Akci končíme vcelku brzy a vylézáme se na povrch před 18 hodinou. Ještě chvíli brouzdáme po okolí s virgulemi a po konstatování, že je to tady jako ementál, se vracíme k autům, kde se k nám přidává Petr.
Po delší pauze se tentokrát občerstvujeme ve Sloupu U Kovaříků. Petr nás seznamuje s výsledky své dnešní činnosti. Probíráme novinky z uplynulého týdne (někdy je opravdu šokující, kam až jsou někteří závistiví jedinci schopní zajít), plány na příště a následuje rozchod. Díky za bezva atmosféru a odvedenou práci.