Nezařazený: Jarek
Za krásného slunečného, ale chladného a větrného počasí se v 11 hodin v počtu prozatím 4 bahenních nadšenců sjíždíme u Kance. Tomáš nám sděluje, že Víťa a Martin ze nakonec ze zdravotních důvodů nedorazí. Snad je to pro dnešek se špatnými zprávami vše. Ale i tak by nás nakonec mělo být 7, což je paráda. Cílem dnešní akce je především srovnání dna sifonu a vyspádování vody z jezera na spodní hatě.
Klábosení nám dnes opět jde jedná báseň, ale přece jen s Thomasem vyrážíme dolů vyčerpat vodu ze sifonu a Tomáš s Pavlem ještě chystají část materiálu na hatě. Dolů transportujeme nářadí na pokládku hatí a další várku nových kýblů.
Po transportu čerpadla do sifonu dost překvapeně hledím na spodní hatě, kde je oproti předpokladům nezvykle malé množství vody – u čerpadla asi 10cm a na druhé straně sotva 2cm. Suché počasí se konečně projevilo i zde, potvrzují to i velmi slabé skapy. Thomas zapíná čerpadlo a já zkouším sám kýblovat vodu z jezera na čelbě na hatě, což se ale nedá stíhat. Proto vypínáme čerpadlo, ve dvou vodu překýblujeme a následně dokončíme čerpání. To už jsou dole i ostatní, kteří přinášejí poslední várku desek a kuláče na položení dalších hatí. Vytahujeme čerpadlo a pouštíme se do těžby sedimentů zpod horních hatí.
Na čelbě se nejvíc činí Tomáš, který kýble plní opravdu svědomitě. V sedmi lidech je možné většinu materiálu ukládat až v dómu, teprve později kdy je nás šest, je využita i horní skládka nad sifonem. Těžba potom už ztrácí na tempu a pravidelnosti, protože je značně komplikována kameny a pokládkou hatí. Nicméně celková dnešní bilance je velmi slušná - zhruba 70 kýblů materiálu na skládce v dómu a 40 kýblů na horní skládce. Většinou se jedná o písčito jílovité sedimenty, ale slušná je i várka kamenů. V mezičasech došlo v menší míře i k částečnému retransportu kamenů z meziskládky u prostřední lanovky nahoru do dómu.
Na závěr hodnotíme výsledek – asi 2,5 metru hatí je znovu položených v mírném spádu, také bylo prokopáno a prohloubeno dno až k jezeru na čelbě. K dokonalosti tomu sice ještě něco chybí, ale to doladíme příště. Jezero bude mnohem mělčí, o něco delší, ale po konečné úpravě by mělo přestat existovat. Ještě se nasoukám do komínku v koncové části zkontrolovat zaplavený sifonek, pochopitelně je plný vody, a nelze přehlédnout malý pramínek z něj vytékající. Přemýšlím, jak dál - protože hladina a strop v sifonku jsou pouze pár centimetů nad hatěmi, tak pokud se zahloubíme, budeme budovat super jezero a pouštět se do stropu bude veledílo. Snad se zadaří a dnes a příště provedeným zásahem do sedimentů ve dnu umožníme lepší vsakování vody pískovými vrstvami.
Vracím se do dómu, chvíli ještě probíráme podrobnosti z akce a pak už se postupně vydáváme k povrchu. Jako poslední Tomáš s kanystrem plným (nejen) svého nebezpečného ležáku v pytli na zádech
. Venku už je pochopitelně tma, a protože jsme promočení, tak dlouho neváháme a jdeme se převléct. Odjíždíme abychom se za chvíli opět sešli U Němců, kde je celkem nabito a tudíž kvalitně zakouřeno. Při občerstvení diskutujeme mezi sebou a se zástupci z jiných skupin, především Tartarosu a P. žlebu. Potom už následuje definitivní rozchod. Díky všem za pracovní nasazení!