Účast Devon: Fos, Jirka, Marika, Mojmír, Petr
Ve 13.00 se sjíždíme u Kančáku. Thomas nakonec nedorazil, takže jsme jen 4. A protože to je minimální počet dostačující pro těžbu až na skládku s jednou překládkou, ještě pořád jsme akceschopní. Chvíli klábosíme aktuální problematiku, převlékáme se a vyrážíme k závrtu a následně do našeho milovaného sifonu č.2. Dolů transportujeme kýbl odložený bez užitku pod skružemi, a zbrusu novou, (už poslední) vyrobenou speciální průzkumnou lopatku Ultra Pygmej. Podle předpokladu se na čelbě od minula vytvořilo jezírko. Kýblování vody do dómu zavrhujeme, jen ji přemísťujeme na dolní hatě, kde se jejich nejnižší část ocitá pár centimetrů pod vodou. Na pozicích se všelijak střídáme a s jedním mezipřistáním na skládku transportujeme série po 12 kýblech. Složení výplně sifonu se nijak nemění, vrstvy jílu a písku bohatě prokládané kameny nejrůznější velikosti. Co nám vrtá hlavou je skutečnost, že domnělý komínek v levé stěně sifonu je spíš chodba, ze které pochází kamenná suť a možná i část jemných sedimentů. Kameny spolu se sníženým stropem právě za touto sutí možná tvoří to klíčové škrtící místo sifonu. Na závěr testujeme průzkumné lopatky a díky tomu jsme zase trošku chytřejší. Pokračování se opravdu výrazně lomí doleva. Po nacpání se do uvolněné kapsy v čele sifonu můžeme vleže na pravém boku v dokonalé bahenní lázni nakukovat nahoru vlevo do nízké, šikmé mezery pod stropem sifonu, ze které je slyšet onen hlasitý dopad kapek do vody. Sondáž roxorem prozrazuje, že i další, dosud bohužel neprosvítitelné pokračování výrazně stoupá pod úhlem až 20 stupňů. Je tu pravděpodobná souvislost odbočky s pokračováním sifonu. Halekání zní dunivě, bez ozvěny, průvan se bohužel stále nekoná.
Po dnešní akci se situace jeví zase o něco lépe, máme potvrzenou dutinu před námi, strop sifonu stále výrazně stoupá. Navíc se možná rýsuje další možnost, kterým směrem vést postup. Přes malý počet lidí jsme vytěžili a na skládku přepravili 66 kýblů. Krom toho dole na hatích opět přibyla hromádka kamenů, začínají zde zavazet a už brzy budou muset být přepraveny nahoru.
Řádně unavení, ale spokojení troubíme na ústup, na povrch vylézáme až před 20 hodinou. Telefonicky uvádíme do stavu pohotovosti Mariku, kterou po našem převlečení u aut ze zabahněných a promočených overalů, podoveralů a všech dalších možných vrstev textilu vyzvedáváme v Těchově.
Následuje tradiční posezení v Ostrově U Němců, kde je tentokrát spousta kolegů z ostatních skupin. Dozvídáme se pár novinek, nejvíc mě zaujmou informace od Kuči z Babické skupiny. Před naším odchodem projeví Matouš z Dagmary spolu s dalšími zájem o účast na exkurzně-bádací akci v Okrouhlíku v průběhu týdne. Narychlo proto prověřujeme naše možnosti a předběžně se domlouváme na úterý 5.7.. Podrobnosti ještě doladíme tady na foru a po telefonu dle případného zájmu a možností dalších účastníků. Každý, kdo má ještě zájem, je srdečně vítán, jako ostatně vždy na našich akcích.
Kolem půl jedenácté se definitivně rozcházíme a vyrážíme k domovům. Díky účastníkům za krásný pracovní výkon a brzy zase ahoj!