Okrouhlík 19.2.2011
Napsal: ned 20. úno 2011 19:53:18Účast: Mojmír, Jirka, Petr, Jazz, Fos
Těsně po 13.oo startujeme u závrtu centrálu a vrháme se do hlubin . Po malé generálce si přímo juchla, že jsme ji zase po dlouhé době vzali s sebou na akci. V dómu Na rozhraní se potkáváme s Mojmírem a Jirkou, kteří tu už od rána dělají přípravy k odčerpání zbytkové vody ze sifonu. Čerpadlo zanořeno, hadice nataženy, jezero a hráz upravena do finálního tvaru. Akorát pomáháme natáhnout nepropustnou plachtu do jezera a může se začít. Voda opět klesla a tak tu zbývá z té původní pohromy jenom poslední kapka. Ale i ta se jen tak nechce pohnout ze svého místečka. Asi jsme příliš důvěřovali již osvědčenému čerpadlu z prvního sifonu, takže nás ani nenapadlo, že by byl pro ně výškový rozdíl mezi sifonem a jezerem nepřekonatelný. Nezbývá než nasadit živou sílu a od ústí trativodu do jezera přepravovat vodu v kýblech. Z poslední kapky v sifonu se nakonec vyklubalo pár stovek litrů , což se dalo zvládnout docela rychle. Z třiceti centimetrů vody na čelbě už zbyla jen nečerpatelná břečka a tu už musíme odtěžit klasicky holýma rukama. Voda tu jinak nic nenapáchala, uklízíme vrchní rozbahněnou vrstvu .I to má své výhody, jde to z kýble jednoduše vylít a nemusí se nic vydloubávat. K dolnímu konci lanovky je chodba ve stavu jako by ani nebyla dva měsíce pod vodou, na čelbě je to trochu horší,ale v nově odzkoušeném oblečku to jde přežít krásně v suchu. Voda se nám tu evidentně natlačila odněkud zepředu, volná dutina u stropu byla vzorně propláchnutá a podél mírně stoupajícího stropu je vidět cca 3 metry. Zkoušíme též cvičně těžit a s úlevou zjišťujeme, že voda neměla žádný vliv na konzistenci těžených jílů. Ještě vypouštíme vodu ze vzduchotechniky /dnes se nám CO2 nepodařilo detekovat, vzduch se zdál být pořád čerstvý/ a pro dnešek se očistou v jezírku s Okrouhlíkem loučíme a jako vždy končíme v ostrovské taverně. Díky všem za účast !
Těsně po 13.oo startujeme u závrtu centrálu a vrháme se do hlubin . Po malé generálce si přímo juchla, že jsme ji zase po dlouhé době vzali s sebou na akci. V dómu Na rozhraní se potkáváme s Mojmírem a Jirkou, kteří tu už od rána dělají přípravy k odčerpání zbytkové vody ze sifonu. Čerpadlo zanořeno, hadice nataženy, jezero a hráz upravena do finálního tvaru. Akorát pomáháme natáhnout nepropustnou plachtu do jezera a může se začít. Voda opět klesla a tak tu zbývá z té původní pohromy jenom poslední kapka. Ale i ta se jen tak nechce pohnout ze svého místečka. Asi jsme příliš důvěřovali již osvědčenému čerpadlu z prvního sifonu, takže nás ani nenapadlo, že by byl pro ně výškový rozdíl mezi sifonem a jezerem nepřekonatelný. Nezbývá než nasadit živou sílu a od ústí trativodu do jezera přepravovat vodu v kýblech. Z poslední kapky v sifonu se nakonec vyklubalo pár stovek litrů , což se dalo zvládnout docela rychle. Z třiceti centimetrů vody na čelbě už zbyla jen nečerpatelná břečka a tu už musíme odtěžit klasicky holýma rukama. Voda tu jinak nic nenapáchala, uklízíme vrchní rozbahněnou vrstvu .I to má své výhody, jde to z kýble jednoduše vylít a nemusí se nic vydloubávat. K dolnímu konci lanovky je chodba ve stavu jako by ani nebyla dva měsíce pod vodou, na čelbě je to trochu horší,ale v nově odzkoušeném oblečku to jde přežít krásně v suchu. Voda se nám tu evidentně natlačila odněkud zepředu, volná dutina u stropu byla vzorně propláchnutá a podél mírně stoupajícího stropu je vidět cca 3 metry. Zkoušíme též cvičně těžit a s úlevou zjišťujeme, že voda neměla žádný vliv na konzistenci těžených jílů. Ještě vypouštíme vodu ze vzduchotechniky /dnes se nám CO2 nepodařilo detekovat, vzduch se zdál být pořád čerstvý/ a pro dnešek se očistou v jezírku s Okrouhlíkem loučíme a jako vždy končíme v ostrovské taverně. Díky všem za účast !