Devon: Jirka, Mojmír, Pavel
Dnes jsme se zúčastnili pracovní akce kolegů z Topasu na ponoru Kristýnka. Jezírko v prozatím dosaženém konci jeskyně se už procedilo, proto bylo v plánu vytěžení splaveného materiálu a zabezpečení pracoviště na čelbě.
Nejdřív jsme na ochranu před žhavými slunečními paprsky z plachty zbudovali zástěnu, která se skvěle osvědčila. Následne bylo započato s těžbou. Polotekuté jílovité, místy písčité sedimenty byly konzistence dokonale připomínající maltu. Občas se ukázaly kameny barvy a tvarů tak typických pro tuto lokalitu. Po vytěžení slušné hromady "malty" byla částečně provedena stabilizace dolní části jeskyně.
Při těžbě bylo dokonce o něco pokročeno směrem dolů, pokračování má tendeci změny na horizontální směr s volným pokračováním přesněji nezjištěných rozměrů.
Akci ukončujeme kolem 16 hodiny.
Protože je přece jen nezvykle brzy, tak už jen ve dvou s Jirkou ještě vyrážíme za Sloup směrem na Žďár zkusit najít a omrknout jednu krasovou zajímavost podle vyprávění Igora - závrtovou řadu na okraji lesa přibližně 2 km cesty za Sloupem. Bez problémů ji nacházíme, přibližně 8 závrtů na malé ploše v jedné, respektive ve dvou protínajících se přímkách.
Závrtky jsou nevelké ale výrazné, s poměrně strmými stěnami, maximální hloubka je kolem 2m, některé jsou izolované, ale blízko sebe, část jich tvoří nápadnou splývající skupinku, která je kolmá na ty izolované. Přímo se tu nabízí dřívější, ale snad ještě i občasná soudobá ponorová funkce především spojených závrtků. Ještě spelulujeme o perspektivách případného bádání a vracíme se k autu.
Určitě to stálo za tu několikakilometrovou procházku v odpoledním vedru
.