Účast Devon: Fos, Jirka, Mojmír, Pavel
Dagmar: Matouš
Myotis: Aleš
Topas: Jindřich
V této silné interskupinové sestavě se scházíme v 11.00 na parkovišti u Macochy a bez váhání vyrážíme na místo akce.
Nejdřív se rozdělujeme - Devoňáci směřujeme rovnou do Písčitého dómu a zahajujeme těžbu v Písčité chodbě, zatímco hosté se jdou pod vedením Jindry nejdřív podívat do Hlavního dómu a Krystalové síňky, následně se přidávají k nám a zapojují do těžby.
Obě lanovky nainstalované na minulé akci se osvědčují perfektně, samotná těžba a následný transport materiálu probíhá svižným tempem po celou akci. V celém písečňáku i chodbě je velmi příjemné sucho a zřetelný průvan, což si po předchozích akcích v mokrém a blátivém Okrouhlíku doslova užíváme.
Postupem času se vrší hromada vytěženého materiálu a také se k nepoznání mění místo čelby. Co nás poněkud zklamalo je skutečnost, že dříve dosažený horizont nezačal stoupat a tím se alespoň prozatím nepotvrdila domněnka dna sifonu. Podle odhaleného stropu a především vrstev sedimentů je zřejmý sklon přibližně 15 stupňů. Naopak pozitivní je to, že kromě výrazně menšího sklonu chdby tady voda výrazně začala meandrovat. Zajímavý je strop - žádný hladký kompakt, ale spíše sintrem přelité škrapy připomínající strop větší horizontální chodby.
Nakonec únava dělá svoje a po vytěžení neuvěřitelných 300 vrchovatých kýblů převážně píščitých a jílovitopísčitých sedimentů těžbu ukončujeme a ubíráme se na povrch k Macoše.
Všem zúčastněným patří díky za skvělý pracovní výkon, mimoto věřím, že hosté si těžbu, ve které obstáli na výbornou, v této svým způsobem výjimečné lokalitě skvěle užili.
Celou akci završujeme diskusí v klidném prostředí domovské hospůdky U Němců.