Krátce před desátou hodinou jsme u Kančáku, vybalujeme potřebnou techniku a vybavení, a už s vozíkem vyrážíme k závrtu. Počasí je nádherné, slunečno, teplo, co víc si přát? Přece to, aby všecko klapalo jak má a byl naplněn cíl dnešní výpravy - překonání a vyčerpání sifonu zaplaveného při přívalových děštích přesně před 14 dny.
Cestou lesem opět prohlížíme stopy po proudech vod řinoucích se po lesních cestách, vedoucích bohužel až do závrtu.
Po sprovoznění techniky a napojení na el. rozvod v závrtu se vrháme dolů obtěžkáni čerpadlem, hadicemi, trochou nářadí a náhradním oblečením. Skapy v jeskyni, předevním v hlídačově komnatě a v Půlnořní propasti jsou pořád značné, ale už tu pamatujeme větší.
Situace v sifonu se téměř nezměnila - za těch 10 dnů od minulé středy se hladina průsakem snížila o pouhých cca 5 cm. Tímhle tempem by vsakování trvalo za dva měsíce.
Po rozmotání hadice a nachystání čerpadla v síňce před sifonem se připravuji na zanoření, a po chvíli váhání už vleže ve studené vodě se potápím a s hadicí v ruce rychle sifon překonávám. Protažení hadice je bez komplikací, Jirka ji napojuje na čerpadlo, to zapíná a za chviličku už voda vesele proudí druhou chodbou do Dómu. Je to dost zvláštní pocit, jako první a sám tu v jinak naprostém tichu poslouchat hlasité zurčení proudu vody, především u přepadu hrany koncového trativodu. Jirka průběžně hlácí pokles hladiny v sifonu a posouvá čerpadlo dál a dál. Odhadujeme, že samotné čerpání trvalo maximálně 1 hodinu, ale po pozdějším pohledu na hodiny tomu tak asi nebylo.
V Dómu jsou četné skapy, ale i tady už pamatujeme větší. Přítok z Jezírkové chodby je bez kapky vody, a i jinak je skapový čůrek vody nepatrný. Bednění u trativodu pořád odolává tlaku bahna, a podle stop v bahně tady určitě nedošlo k výraznější aktivaci trativodu.
Hladina viditelně klesá, Jirka hlásí blížící se konec čerpání. Rychle ještě jednou kontroluji trativod - hravě zvládl pojmout veškěrou vodu ze sifonu, a vracím se sifonem ted už zcela vyčerpaným až na cca 10 cm vrstvu dokonale tekutého bahna. Převlékám se alespoň částečně do suchého, ještě demontuji kotvící segmenty zbyvší tu po lanovkách a spěchám se ohřát na povrch. Balíme výbavičku, vracíme se k autu a se slušným zpožděním spěcháme na Macochu zúčastnit se další akce v Propasťovitém bludišti.
P.S. Jirka průběžně prováděl fotodokumentaci, takže sem určitě nějakou fotku přidá
.